pátek 25. května 2012

Za humny

Dnes jsem na svou zdravotní procházku vzal kromě Beňouška (svýho vořecha) i fotoaparát, a tak jsme si všichni tři užili pěkné chvíle na sluníčku. Na album se dostanete kliknutím na obrázek dole.

25. května 2012

úterý 1. května 2012

NUDA!

Nudím se - a přitom se mi nechce vůbec nic. Smrtící kombinace. To málo, co by se mi chtělo, zase dělat nemůžu, protože soudruhy v Číně holt nepopoženu (moje první BJD nejspíš dorazí až za měsíc). A ze všeho nejhorší... ne, nejsou trpaslíci, ale to znechucení, který teď skoro nad vším pociťuju. Nebaví mě (resp. nejde mi) psaní, doma se mi válí milion šperků a na další milion už nemám materiál (korálky by byly, ale už ne drát), rád bych se zase pustil do ságy o HP, jenže když si tu knížku otevřu, po jedný kapitole ji zavírám, protože to čtení je děsně namáhavý. Připadám si tu strašně odloučenej od světa, ale když vyrazím ven, za půl hodiny mě lidi serou tak, že si přeju bejt zpátky ve svý noře. Občas mě napadne, že bych třeba navrhnul jedný z těch dvou kamarádek, co v týhle prdeli světa mám, že bysme mohli jít ven, ale pak si uvědomím, že se mi nechce mluvit skoro o ničem, co se v poslední době stalo, a dojdu k závěru, že bysme si asi ani neměli co říct. A navíc - vždyť ono se toho vlastně za ten poslední měsíc moc nestalo, to je to. Jsem na tom pořád stejně, je to némlich to samý, včetně návalů vzteku (přijde mi, že jsem imrvére napruženej) i bezdůvodnejch jednodenních depek, kdy bloumám od ničeho k ničemu. I když mi plno lidí předpovídalo, že to skončí, až se nechám rozpižlat. Takže jediný pozitivum, který jsem v souvislosti s oním zákrokem zaznamenal, je lepší sex. :-) Jenom doufám, že to vydrží, a není to jen výsledek mojí nadrženosti po tom měsíci, kdy jsem nemoh skoro nic. Obávám se, že ani tady se výhledově nebude nic dít. I když ono je to fuk, protože tohle nejsou stránky, kam by proudily davy, že.