Psiskův silvestrovský tweet

Pes je jediné domestikované zvíře, které se k člověku přidalo dobrovolně, z vlastní vůle, ba dokonce tak trochu z vypočítavosti. Já se k Darrenovi taky přidal dobrovolně, z vlastní vůle, ba dokonce tak trochu z vypočítavosti. Tolik na téma Kazan, domácí pejsáček a poslušná manželka. :-)

Posteloví povaleči

"Vánoce by měly bejt častějš." To včera prohlásil můj drahý choť, když jsem nachystal chlebíčky a přinesl je do postele. A má pravdu. Jako vždy. :-)
Na druhou stranu, jsou mezi námi tací, kteří by možná ani nepoznali, že nějaké Vánoce jsou, neb tito jedinci se v posteli povalují pořád. Nebudeme je jmenovat. Jejich tváře totiž každý zná. Ano, to jsou oni, lenoši! :D

V zajetí Vánoc

Jak známo, Vánoce dovedou jednoho pohltit. A Flaviho letos pohltily přímo fyzicky. Zdobil s námi stromeček... no, abych byl přesnější, obdivoval korálkové šňůry, které na něj dáváme vedle řetězů, a hrál si se světýlky, až najednou zjistil, že ho celého omotaly jako popínavá rostlina.

Když jsme ho pak vymotali a světýlka rozhodili na stromeček, byla to pro ně nejspíš tak strašlivá porážka, že chvíli ani nechtěly svítit a museli jsme je přemlouvat. :-)

Úžasně strašný foťák

Vždycky jsem si přál vlastnit strašně úžasný fotografický aparát, a teď mám půjčený úžasně strašný fotografický aparát. :-D A po dnešku z něj začínám být stejně nadšený jako ze zrcadlovky. Už jsem našel to ztracené vyvážení bílé a zjistil, že když na Flaviho posvítím čtecí lampičkou, zvládne dokonce i lépe ostřit. Naučil jsem se díky němu spoustě nových triků v gimpu (především jak se zbavit oranžového nádechu při použití žárovkového osvětlení) a zažil u toho plno zábavy.
Čím dál víc zjišťuju, že nejen zrcadlovka, ale i obyčejnější, starší kompakt vás mnohému naučí. Tady pan Olympus je například machr na pořizování skvělých základů pro vintage foto. Nemusíte ani přidávat zrno, je totiž součástí fotky od začátku. :-)
Z dnešního focení mám opravdu radost. A to jsem ani nic převratného nečekal, chtěl jsem jen zdokumentovat Flaviho novou, ordinérní čelenku.

Jak z 10 let starého kompaktu vytřískat maximum

Máme od Anu "pronajatý" fotoaparát! Olympus Camedia C-720 UltraZoom, uvedený na trh v roce 2002, honosící se celkovým rozlišením 3,34 Mpix a osminásobným optickým zoomem, s možností nastavení priority clony/času. Další vlastností, kterou je třeba zdůraznit, je jeho nenasytnost. Koupil jsem čtyři tužkové baterky Energizer (energizér, jak říkávala jedna paní u maminky v práci) s o 60% delší životností - a za 10 minut bylo po nich. :-D Musím si počkat na ty dobíjecí. To bych jinak dělal hodně drahý fotky. :-D

Milý fotoaparát si taky zřejmě rád hraje na schovávanou (nebo na "nasrávanou"). Objevil jsem vyvážení bílé, a když jsem ho znovu hledal, nemohl jsem ho zaboha najít. Ale jinak má hodně intuitivní ovládání, to se mu zas musí nechat. I když se mu moc nechce správně zaostřovat (nebo na něj na chudáka bylo málo světla) a detailní záběry obličeje mi odmítl dělat úplně. Třeba se mi ho ještě povede při správné motivaci (dostatek přirozeného světla) přemluvit. Nebo se po tomhle článku nakrkne a už se nebude chtít ani zapnout. :-D Abych tomu předešel, zdůrazním, že jsem rád, že ho máme. Jak jinak bychom zdokumentovali například naše (no, Flaviho :-) nové balonové džínové šortky s mašličkama made by elder brother i.e. me a rozkošný účes a la odvážná školačka (lolitka)?